Kruh přátel blahoslaveného Karla I.
stránky o historii, politice, morálce, náboženství, modlitbě a rodině

NOVINKY

  • Vážení přátelé! "Petice za obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze" je umístěna na adrese http://www.mariaterez.ic.cz/. Prosíme čtěte, podle vlastní úvahy podepište a rozešlete svým přátelům a známým.
    • V sobotu 1.5.2010 Vás zveme v 10. hod. na mši sv. za obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze v basilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově. Ve 12. hod. litanie u sochy Panny Marie z Exilu. Po litaniích průvod za obnovu Mariánského sloupu po pražských kostelích na Staroměstské náměstí. Duchovní vedení strahovští praemenstráti. Tradiční symboly lidové katolické zbožnosti – korouhve, sochy apod. vítány

POSLEDNÍ ČLÁNKY:

Audience u císaře Karla 2008
Mýtus svobodných zednářů
Habsburkové a český stát



motto:
"Musím tolik trpět, aby mé národy našly cestu k sobě. Odpouštím jim." Toto je výrok císaře a krále Karla I. krátce před smrtí ve vyhnanství na Madeiře.


<< Nevejde-li se textový řádek v pravé části na váš monitor celý, uchopte myší svislý bílý pruh a posuňte jej doleva.


Zvolili jsme si v názvu jméno blahoslaveného Karla I., posledního císaře a arcivévodu Rakouského, krále Uherského, Českého, Dalmatského, Chorvatského, Slavonského, Haličského, Vladiměřského, Ilyrského a Bosenského, velkoknížete Sedmihradského a Krakovského, vévody Slezského, Štyrského, Korutanského, Salzburského, markraběte Moravského, Istrijského a Lužického, knížecího hraběte Tyrolského a Gorického a titulárního krále Jeruzalémského. To jsou alespoň hlavní tituly bl. Karla I., který byl 13. 10. 2004 blahoslaven papežem Janem Pavlem II.

Císař a král Karel I. byl po přeslici (v ženské linii) potomkem předchozích českých dynastií, Přemyslovců, Lucemburků a Jagelonců. V přímé linii potomkem sv. Ludmily a Karla IV. Studoval a vojákoval v Praze a v Brandýse nad Labem. Češtinu dobře ovládal a mluvil jí i ve svém vyhnanství.

Volná citace z publikace H. K. Z. Spitzenbergera, "Císař umírá" přibližuje Karla I. jako člověka:
Císař se ptal v obavách o nákazu: "Děti jsou tu?" "Ne," uklidnila ho císařovna, "nejsou tu." "Slyšel jsem něco o paravanu." "Ne, naše děti tu nejsou." "Nemyslím jenom naše, nechci žádnému dítěti udělat bolest." Byl obzvláště unavený a slabý, protože ustavičné záchvaty kašle mu už dlouho nedovolily usnout… Když nastal večer, císařovna převzala všechny císařovy modlitby a konala je místo něho, aby se nemocný nemusel namáhat. Zpozorovala však, že nemocný přesto hýbá rty, a prosila ho, aby se pokusil spát. Ona se skutečně modlí místo něho. Císař Karel ji ujistil: "Já se modlím jen za to, aby se zabránilo schizmatu v Čechách." "I to jsem už také udělala." "Dobře, ale jednou. Já se během dne o tuto věc modlím často..."

Císař a král Karel I. měl vizi Evropy, žijící v míru a s jasným morálním a sociálním řádem. Takováto Evropa by měla své duchovní vědomí, byla by křestanská, měla by své kořeny, tradici a hrdost. Měla by svou morálku a reálný obraz o tom, co znamená přirozené právo, dobro a zlo.
Dnešní sjednocovaná Evropa nemá kromě ideálu ekonomické prosperity všem zřejmý společný ideál. Neustálý vzestup ekonomické výkonnosti není trvale možný. Z toho vzniklé ekonomické problémy mohou vyvolat sociální rozpory, ke kterým se často přidávají národnostní a náboženské rozpory. Při neexistenci universálního nadpřirozeného ideálu a solidarity všech společenských vrstev, pak zbývají k řešení společenských problémů pouze mocenské prostředky. Ztratí-li společnost cit pro přirozený řád a spravedlnost, sama sebe časem zničí. Pokud Evropa nechce takto skončit, nezbývá, než oživit ideál Evropy bl. Karla I.

Obrázky na této stránce jsou ze Staré Boleslavi, z míst bl. Karlovi I. důvěrně známých: Paládium na kostele Panny Marie, kostel Panny Marie a kostel sv. václava.

Autorizované články jsou chráněny autorským právem a lze je přebírat pouze se souhlasem provozovatele.

Maria Terez

zpět na úvodní stránku