Partnerství a rodina

Protože dnes je doba zamotaná a názory též, chceme se dotknout toho, že ideál existuje a bojovat je možné. Statečnost, odvaha, pravda a mužnost, jsou skutečné hodnoty. Muž by měl mít autoritu, neměl by být jen kývalem na politická rozhodnutí s tím, že každou politickou změnu by se snažil nějak vysvětlit a ustát, uživit rodinu a porozumět ženě a dětem. Muž by neměl být otrok systému. Muži pak zbývá se snažit jevit jako moudrý a velký a neotrok. Skutečnost je ale jiná. Boj je a jsou nutní muži, kteří neutlučou v sobě touhu bojovat za pravdu a spravedlnost. Tato stránka se bude věnovat historii a statečným mužům - kněžím, světcům, vojákům a svatým ženám a dětem.

Rodina je v Evropě na vymření. Jižní a východní národy, které mají vyšší populační růst, nám mohou v blízké budoucnosti konkurovat až tak, že se stanou obyvateli našich krajin. Budou majoritou a my minoritou. K této skutečnosti jsme dospěli tak, že jsme dali člověku právo na to, aby rozlučoval manželství, a  že jsme si uzákonili, že žena má právo se rozhodnout pro potrat. Že je to vražda, ale ne, to je jen přerušení těhotenství, spíše ukončení těhotenství, ale především ukončení života dítěte. Všechny kulty, které zabíjely své děti byly Bohem prokleté, chceme se stát Bohem prokletou zemí proto, že takto zabíjíme? Skutečně se chceme postavit na místo Boha a rozhodnout místo něj, jestli počaté dítě má nebo nemá právo žít? Co nám tyto děti mohly přinést, třeba mezi nimi byl talentovaný lékař, výzkumník, který by našel lék proti rakovině, AIDS… Proč děti, které jsou adoptovány, ale zažily odmítnutí svou biologickou matkou, jsou touto skutečností nenávisti poznamenány na celý život? Milujme své děti. Zřekněme se pro rodinu a děti nadbytečných nároků na libido, sexu mimo manželství, homosexuality a pedofilie. Muž musí být mužem, chránit život a ne být manipulovatelným otrokem svého libida např. skrze ženu, která s ním spí, protože chce mít vztah s člověkem. Muži, mějte rádi své ženy pro ně samé, ne jenom pro sebe - tedy nemilujte se tak mnoho a tak zženštile, že budete milovat ženu jen proto, že milujete své libido. Ženy, nepodléhejte ani pocitu osamocení ani touze manipulovat s muži skrze erotiku a sex, nemstěte se mužům za jejich sobectví, řekněte jim o jejich sobectví do očí a bojujte o jejich duši, aby jste nemusely kvůli navázání vztahu s mužem zabíjet své děti. Podpořte hnutí předmanželské čistoty.

Dnešní moderní rodina má problémy, problémy partnerské vedou k rozpadu rodin a výchovu nemůže zastat většinou matka sama. Výchova rodiny je narušovaná vlivem chybných vzorů v rodině, rozpadem rodin, vlivem masmedií a partou. Mnohé matky mají strach o své dcery, proto jim schvalují partnery a předčasný sex s perspektivním partnerem, ale to je svoboda, být spoután představou, že jestli nežiji sexuelně v -nácti letech, je to nekulturní a nenormální? Odvrhněme sex jako našeho boha. Zábava v televizi je bud sex nebo násilí. Muž je pak vychováván jako sexuelní požírač libida. Žena je pak pod nadvládou mužské rozmařilosti nucena se vzdát své důstojnosti - práva být vybrána mužem a sama si vybrat muže. Bud totiž dá či nedá sex muži, ocitá se na trhu né práce ale sexu. Skrze sex chce si upoutat partnera, aby nebyla sama, ale aby byli dva. Ale muž pro sex se připojil, pro sex a ješitnost se zase může odpojit od té či oné ženy. Je tato nejistota pro ženu hrou a zábavou nebo ji nakonec vyčerpává. Muži změňte se, aby ženy se mohly změnit též. A aby děti nemusely být obětovány Vašim hrám. Tak si lidé hrají?

Muži, vezměte reklamu, proč v reklamě na auta či šroubováky je polonahá žena, jste tak závislí na erotickém vzrušení? Jak Vám je, když si uvědomíte, že každá propagace ví o tom, že s vyšším testosteronem lépe kupujete, kdo rozhoduje o tom, že si koupíte auto, Vy nebo oni nebo ony? Vy uvrhujete ženy do situace, kdy ony Vám musí dávat libido, ale ony jsou lépe vybaveny s Vámi skrze libido manipulovat, takže bojujete a přechytračujete jeden druhého. A tomuto se říká vztah a domov? Muži, proč podporujete nadvládu žen nad sebou? Žena je nejdříve Vámi jakoby ovládnuta, ale nakonec vítězí ona, když se stanete závislí. Je vcelku jedno, která žena nakonec vás zmanipuluje a použije jako obět a otroka na peníze a moc. Rada Boha v Genesis je věru pravdivá - hřích je silnější než ty, když jej neodmítneš hned na počátku, uděláš to, co chce on , jen si myslíš, že děláš to, co je v tvůj prospěch. Ale toto nepřináší radost. A tak tu prázdnotu v sobě pak přebíjíme novou a novou formou požitku a slasti. Ideál není. Muž se stal nejdříve změkčilým, pak hloupým a nakonec odraným o vše. Nakonec žena rozhodne i o životě vašeho dítěte, muži a vy jí to velkoryse schválíte. Proč - protože víte, že nemáte šanci to neschválit, je to zákon parlamentu…a feministky křičí, že muži vládnou ve společnosti. Ti muži jsou snad masochisté? Ale žena nemusí taková být, když jí dá muž prostor pro cudnost a mravnost, pokud ona sama chce být cudná a mravná. Muži, staňte se muži a vraťte se k rytířství.

V rodině se jedná o partnerské vztahy, které jsou znejištovány dnes mužskou ješitností a ženskou neupřímností, ale to, co pálí rodiče je výchova dětí. Jak vychovat, když se na výchově spolupodílí parta a masmedia. Musíme se naučit jít proti mase. Například Židé přežili rozptýleni mezi národy jen díky tomu, že se vymezili - my a oni.

Dnes, když křesťanství je na úbytě, musíme se i my vymezit - my se nebudeme dívat na televizní mišmaš, připravený "umělci", kteří již necítí ve svědomí přirozený zákon, my se budeme dívat na vhodné filmy z videa, my se budeme modlit, my budeme chodit ke svátostem a na nedělní bohoslužbu. "Oni, ti jiní" jsou nám podobni v lidství, ale oni jsou ze světa a ohrožují naši víru. Oni nejsou méně, ale oni jdou po jiné cestě, my jsme vyzýváni, abychom šli po úzké cestě. Tato úzká cesta je cesta, kdy si dokáži zakázat hřích. Dlouho s ním nekoketuji, nebo nade mnou zvítězí.

Ale hlavně jde o vyznání pravdy před Bohem o sobě samém. Příklady - "Bože, jsem hříšný, nejsem schopen se sám zbavit svého strachu z bolesti a opuštěnosti …… své nečisté touhy, prosím, odejmi ho, ji ode mne a ukaž mi, jak se tomuto hříchu mám postavit." Jindy - "Bože, nezvládám výchovu svého dítěte, má svou hlavu, ochraňuj ho, odevzdávám ti ho, dej, ať je dobrým člověkem, ukaž mi, jak ho mám vychovávat dál…."
Většinou nestačí jen jedenkrát se  pomodlit, někdy je třeba měsíce a roky pravidelné modlitby a odříkání. A nestačí modlitbu jen odříkat. Modlitba je rozhovor mezi dvěma srdci. Bůh Otec, Duch Svatý, Ježíš Kristus, jsou láska sama, Panna Maria nám svoje srdce nabízí, ale my své srdce nechceme otevřít. Chceme si v něm vládnout podle své vůle, nechceme plnit vůli Boží.

V Bibli je popsáno rozdělení lidí na ovce a kozly, na lidi, kteří směřují k dobru a na lidi, kteří směřují ke zlu, i když si možná myslí, že směřují k svému dobru a že jim zatracení nehrozí. Někteří ale i ví, že jim zatracení a pobyt v pekle hrozí, ale přesto jsou stále ve vzpouře, nechtějí vyznat svou vinu a litovat.Tito řekněme uvědomělí bojovníci proti Bohu jsou pracovití a dobře organizovaní ve své činnosti, ovlivňují druhé polopravdami. Písmo Svaté i o tomto nás poučuje. A pokud my chceme, aby v Evropě Církev přežila, musíme mít dobré kněze, abychom měli kněze, musíme mít dobré rodiny a děti. Musíme nepřijmout to, že dobrý život je suma smyslových požitků, ale musíme mít chci k plnění vůle Boží. Musíme se nyní v této době modlit a přinášet drobná i větší odříkání. To je to, naučit se nesytit si jen smyslovou touhu. Reklama a život sám je představován jako neustálý úspěch a příjemno v požitcích. Krize nejsou, protože je řešíme sexem, drogami, potraty, rozvody, euthanasiemi, homosexualitou…Ale někde víme, že tato životní řešení jsou iluzí, nejsou řešením, jsou jen oddálením krize člověka na moment smrti, tam ale obtěžkáni hříchem se setkáme se skutečným Životem. Výmluva, že to nebyl hřích nám nebude uznána, a co potom?

Jeden lékař si dobíral řádovou sestru - "Co budete dělat, až po smrti zjistíte, sestro, že Bůh není?" Sestřička atheistickému lékaři odpověděla - "A co budete dělat Vy, až po smrti zjistíte, že stojíte před Bohem. Kdo na tom bude hůře?"

Magisterium katolické Církve je moc pod Duchem Svatým, který nedopustí, aby věrouka katolické Církve se stala mylnou a aby svátosti katolické Církve přestaly být branou k pomoci od Boha, branou k milosti. Evangelík i muslim a Žid může být Bohem omilostněn v okamžicích života a především, i v okamžiku své smrti. Ale kdyby nebylo Pána Ježíše Krista, kdyby nebylo toho, že on, II. Božská osoba, se vtělila do lidského těla a svolila ke smrti na kříži, nebyl by přemožen satan. My lidé, potomci Adama a Evy, bychom měli u Boha pro satanovu lest a lidský hřích stále dluh. Dluh zaplatil Ježíš Kristus. Proto, aby člověk dobře rozuměl, musí mít svůj rozum osvobozen od nedobrých vášní, člověk se mnohdy mýlí a neví, že se mýlí. Od nedobrých pohnutek se vlastně zde v tomto životě úplně nikdy neosvobodíme, proto je třeba světlo milosti, které člověku pomůže chápat a které člověk dostává. Pro Krista, jeho život a smrt, nám Bůh dá nadpřirozené světlo, které osvobozuje naše myšlenky ze závislosti na hříchu, pohodlí, příjemnostech, slávě, moci a pýše. Pak vidíme skutečnost života a pravdu více tak, jak je. Světlo dostává dílem člověk sám, jako jedinec, vnitřním vedením, ale základní rámec víry a mravů pro něj nese ve svém katechismu a praxi katolická Církev. Duch Svatý oslovuje nástupce sv.Petra, Svatého otce a magisterium Církve, tak se předává pravda, celá pravda, přirozená i nadpřirozená, kterou potřebujeme k spáse svého života. Bůh nám dává "nápovědu", jak jít k radosti, jistotě a spáse. Katolíci si ale mnohdy málo vážili této moudrosti. Žili, mnoho neposlouchali své svědomí, nechtěli se ani poučit o tom, co nám říká moudrost magisteria Církve. Pak byl jejich život horší než třeba mnohých jiných - muslimů, pohanů nebo Židů. Tito katolíci zklamali, nenesli světlo, přesto, že jejich Církev je nese. Nevyužili pokladu milostí zprostředkovávaného lidem Církví.

Např. v hinduismu může být mnoho pravdivých postřehů, zkušeností a pravd, ale jako celek hinduismus není celý pravdivý. Podobně Mágové - proč by přicházeli k narozenému Ježíši, kdyby měli celou pravdu, oni tušili, že někde tápou, ale On ne. A toto je rozdíl. Není to povýšení katolíků nad ostatní, je to povýšení cesty katolické Církve nad ostatní cesty, které jsou méně dokonalé. A tak tomu není z rozhodnutí lidí, ale pro plnost zjevení v Kristu Ježíši a v jeho Církvi, kterou založil. Ježíš Kristus rozšiřuje solidaritu rodu na celé lidstvo a dokonce na  solidaritu Boha s člověkem. Je to solidarita nejvyššího řádu. V této síle pak např. Otec Kolbe je solidární se Židem, otcem rodiny, a umírá za něj. Tato katolická solidarita vyvěrá ze síly Ježíše Krista, který se z lásky k nám za nás obětoval a posiluje nás jako své bratry na cestě životem na této zemi.

Ježíš Kristus se obětoval za všechny lidi, ale jen ten z nás, který řekne: "Já chci také tvou milost," bude osvobozen ze smrti k životu. Po tomto životě a této smrti, život člověka pokračuje dál. Jak bude pokračovat rozhodujeme nyní, v tomto životě. Všichni lidé to ale neřeknou, proto nakonec jen někteří budou spaseni. Peklo není prázdné.

"Vejděte těsnou branou. Neboť prostorná je brána a široká cesta, která vede k záhubě, a mnoho je těch, kdo tamtudy vcházejí. Jak těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málo je těch, kdo ji najdou!"
(Mt 7,13-14)


Víra v Boha a následování Ježíše Krista je i  namáhavé, ale přináší pokoj a radost. Věříme, že jsme pochopili. Napište svůj názor i zde, podpoříme Vás modlitbou a odpovíme. Prostor je zde i na otázky po výchově, partnerství, rodině a na různá náboženství. Odepište. Děkujeme.

Maria Terez

zpět na úvodní stránku